Papír patří ke všedním materiálům, nad kterými se dnes už prakticky vůbec nezamýšlíme. Knihy, časopisy nebo i kancelářské papíry do tiskáren bereme jako samozřejmost. Jako kdyby zde byl papír přirozeně od nepaměti. Opak je však pravdou. Samotnému papíru předcházelo množství materiálů, které měly společné pouze jedno. Na všech se člověk snažil uchovat své výtvory a důležité informace.
Na mysli teď nemáme pouze hliněné či voskové tabulky. Z pohledu předchůdců papíru nás budou zajímat spíše jeho "sofistikovanější" alternativy. A těmi jsou papyrus a pergamen. Podle prvního z nich je nakonec odvozeno pojmenování papír. Není proto divu, že právě papyrem začneme naše krátké poohlédnutí se do historie.
Každá civilizace přirozeně využívala materiály, které byly v místě jejího osídlení nejdostupnější. Týkalo se to samozřejmě jak stavebních, tak i ostatních materiálů. Zatímco v Mezopotámii se psalo ještě na zmiňované hliněné tabulky, o několik tisíciletí později ve starověkém Egyptě (přibližně 3 000 - 2 500 let p. n. l.) se začal používat papyrus. Egypťané využili při tom potenciál rostliny Cyperus papyrus, které se dařilo v deltě Nilu. Papyrus se vyráběl lisováním nařezaných tenkých pásků rostliny. Díky svým vlastnostem se v následujících stoletích rozšířil v celém Středomoří i na Středním východě.
Pro řecko-latinský svět však papyrus nebyl zrovna nejideálnějším materiálem. Vyráběl se v Egyptě, nabídka nestačila poptávce a jeho doprava do Evropy také něco stála. Ke slovu se tak postupně v 3 století n. l. dostal vynález z maloasijského města Pergamon. Šlo o materiál na psaní vyrobený z kůží ovcí, kůzlat nebo telat, který byl do 13. století nejčastěji používaným materiálem na psaní. Vše se změnilo až s příchodem levnějšího papíru. Pergamen se vyráběl máčením a louhováním kůží v roztoku vápna, natahováním na dřevěné rámy a jejich sušením. Povrch pergamenu byl nakonec upravován pemzou a křídou.
Héraklův papyrus
Výše uvedený vývoj materiálů byl záležitostí Egypta, zmiňovaného řecko-latinského světa a Malé Asie. Jiné to bylo v Číně. Zde začal papír psát historii ještě před začátkem našeho letopočtu. V roce 105 n. l. byla technologie výroby papíru posunuta o úroveň výš. Papír vyráběný z kůry moruše s přidáním lnu, juty nebo konopí tak v mnohém připomínal dnešní kancelářský papír. Přesný postup výroby papíru podobně jako receptura byly samozřejmě utajované a k jejich odhalení nakonec přispěla až arabská expanze na východ.
V 12. století pak začala výroba papíru ve Španělsku a Itálii, odkud se postupně rozšířila do celé Evropy. V roce 1453 Johann Gutenberg vynalezl technologii knihtisku a sestrojil první tiskařský stroj. Tento vynález byl velmi důležitým impulsem i pro samotnou výrobu papíru. Papírny začaly v důsledku zvýšené poptávky po papíře vyrůstat jako houby po dešti. První papírna v Čechách vznikla ještě koncem 15. století, a začátky řemeslné výroby papíru na území dnešního Slovenska sahají do 16. století.
Následující století se pak nesly ve znamení nahrazení ruční práce stroji, rozšířením šířky síta, růstem produktivity práce a zdokonalováním technologických postupů. Výsledkem byly nové typy papíru a zvyšující se kvalita papíru.
Dřevěná biomasa je hlavní surovinou při výrobě papíru, přičemž k výrobě jedné tuny papíru jsou zpravidla zapotřebí 2 až 3 tuny dřeva. Nejčastěji jehličnatého. Z jednoho stromu se vyrobí přibližně 80 000 listů kancelářského papíru ve formátu A4.
Věděli jste ale, že dřevěná biomasa obsahuje hlavní složky jako je celulóza, hemicelulóza nebo lignin a vedlejší složky tzv. extraktivní látky (např. aromatické uhlovodíky, třísloviny, glykosidy, pryskyřice, přírodní barviva i složené cukry), které se hojně využívají v různých odvětvích průmyslové výroby?
Zmínit můžeme kosmetický nebo farmaceutický průmysl, ale i výrobu izolačních materiálů, koberců, textilií a lepidel. Z našeho pohledu mohou být extraktivní látky zajímavé také tím, že kromě zmíněných oblastí jsou využívány v tiskařských barvách.
Pokud Vás zajímá statistika spotřeby papíru, nabídneme Vám i tento údaj. Spotřeba papíru na jednoho obyvatele na Slovensku činí přibližně 85 kg. Pro srovnání, v České republice spotřeba papíru dosahuje 130 kg na jednu osobu a v rámci celé Evropské unie se tato hodnota pohybuje někde na úrovni 180 kg. Spotřeba papíru má samozřejmě i nadále rostoucí tendenci.
TIP: Vzhledem k ochraně životního prostředí je téma recyklace papíru stále aktuální. Pomoci životnímu prostředí však můžete nejen sběrem papíru, ale také odevzdáním prázdných tonerových kazet na ekologickou likvidaci.